Zdravý životní styl může prodloužit délku života o 10 let
Jednoduše řečeno: „Zdravý životní styl vám může pomoci zůstat o 10 let mladší,“ uvedla švýcarská výzkumnice Eva Martin-Diener, M.Sc., M.P.H.
Zatímco chronické stavy, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, rakovina, cukrovka, obezita a artritida, jsou na vzestupu, lze je kontrolovat zlepšováním životního stylu.
V tomto smyslu je Švýcarský federální úřad pro veřejné zdraví (FOPH) v procesu vývoje národní strategie prevence s cílem zlepšit zdravotní způsobilost populace a podpořit zdravější chování.
Vědci z univerzity v Curychu zkoumali účinky kouření tabáku, nezdravé stravy, fyzické nečinnosti a škodlivé konzumace alkoholu - jednotlivě i kombinovaně - na délku života.
Poprvé lze důsledky nezdravého životního stylu vylíčit v číslech. Jedinec, který kouří, hodně pije, je fyzicky neaktivní a má nezdravou stravu, má z epidemiologického hlediska 2,5krát vyšší riziko úmrtnosti než jedinec, který se stará o své zdraví.
Pro studii vědci použili údaje ze Švýcarské národní kohorty (SNC), které korelovaly údaje o spotřebě tabáku, konzumaci ovoce, fyzické aktivitě a konzumaci alkoholu od 16 721 účastníků ve věku od 16 do 90 let v letech 1977 až 2008.
Dopad čtyř forem chování byl stále viditelný, když byly vzaty v úvahu také biologické rizikové faktory, jako je hmotnost a krevní tlak.
"Vliv každého jednotlivého faktoru na průměrnou délku života je relativně vysoký," uvedl Martin-Diener.
Ale kouření se jeví jako nejškodlivější. Ve srovnání se skupinou nekuřáků mají kuřáci o 57 procent vyšší riziko předčasného úmrtí.
Dopad nezdravé stravy, nedostatečné aktivity a zneužívání alkoholu má za následek zvýšené riziko úmrtnosti kolem 15 procent pro každý faktor.
"Byli jsme velmi překvapeni 2,5krát vyšším rizikem, když se spojí všechny čtyři rizikové faktory," uvedl výzkumník Brian Martin.
Pravděpodobnost, že 75letý muž se všemi rizikovými faktory přežije dalších 10 let, je tedy například 35 procent, bez rizikových faktorů 67 procent - u ženy 47, respektive 74 procent.
Podle Martina má nezdravý životní styl především dlouhodobý dopad.
Zatímco vysoká spotřeba vína, cigarety, nezdravá strava a fyzická nečinnost sotva měly na úmrtnost 45–55letých žádný vliv, u 65–75letých má viditelný účinek.
Pravděpodobnost 75letého muže, u kterého žádný ze čtyř rizikových faktorů nepřežije příštích deset let, je 67 procent, přesně stejná jako u kuřáka, který je o 10 let mladší, necvičí, nezdravě jí a pije mnoho.
Vědci plánují vyvinout vizuální grafy (grafy přežití), které ukazují průměrnou délku života a vliv čtyř rizikových chování na věkové skupiny v grafech přežití.
Dopad jednotlivých rizikových faktorů a jejich kombinovaný účinek na úmrtnost bude viditelný na první pohled.
"V budoucnu budou lékaři moci při poskytování zdravotního poradenství svým pacientům v primární péči odkazovat na snadno srozumitelné tabulky," uvedl Martin-Diener.
Zdroj: University of Zurich